Archiv pro měsíc: Květen 2013

Správný hospodář myslí už na příští rok – český česnek objednán

1 komentář

Česnek Slavin, který mám na záhonku, se ještě ani neblíží datu sklizně a já už objednal sadbu na příští rok. Vlastně na podzim. Protože štěstí přeje připraveným. Když jsme se před třemi lety nastěhovali do domku, český česnek bylo to první, co šlo do země. Bohužel už nevím, jaká odrůda. Vzrostl nádherně a česnekový odér se od nás linul na míle daleko. Část jsme snědli, dost rychle, protože ty nevýrazné čínské a španělské česneky nás v nejmenším neuspokojovaly, a čás uložili na sadbu.

Následující rok byl vcelku neúspěšný. Nejprve jsem se domníval, že je to naše chyba, ovšem záhy jsem zjistil, že neúroda se dotkla veškerého česneku v republice. Na druhou stranu jsme na tom byli líp, než většina známých. Neurodil se jim žádný česnek, zatímco nám ano. Palice… no spíš paličky byly titěrné, skladovatelnost žádná, ale štiplavost jsme z nich nakonec přecijen vydolovali. Na sadbu to ale rozhodně nebylo.

A bohužel sadba nebyla ani nikde jinde. Nakonec jsem na poslední chvíli sehnal český česnek Slavin za nehorázný peníz, ovšem zda je to opravdu on si jistý nejsem. Zatím se mu daří, vzrůstá a kolem 20 července by měl být ke sklizni.

Abych se pojistil, objednal jsem už nyní dvě kila další sadby. 1 kg česnek Stanik a 1 kg česnek Vekan. Předobjednal jsem u největšího producenta česnekové sadby v České republice Ing. Jana Kozáka www.k-cesnek.cz.

Stanik – Ozimý širokolistý paličák. Cibule jsou kulovité, pravidelného tvaru, s fialovou kresbou, tvoří kolem 10 stroužků. Listy jsou vzpřímené, tmavozelené, bez patrných příznaků viróz. Velmi výnosná odrůda se skladovatelností do května. odrůda polopozdní, sklizeň kolem 25. července. Chuť příjemná, ostrá, ušlechtilá. k-cesnek.cz

Vekan – Ozimý paličák. Cibule středně velké, barva vnějších suknic je bílá s výraznými fialovými skvrnami, uspořádání stroužků v cibuli nepravidelné, stroužky středně velké v počtu 8 – 12. Listy vzpřímené, modrozelené. Vysoká odolnost proti hospodářsky významným virům je dána geneticky. Výnosná odrůda, hmotnost cibule je střední, skladovatelnost dobrá – do dubna až května. Poloraná odrůda – sklizeň kolem 10.července. Chuť příjemná, ostrá, ušlechtilá. k-cesnek.cz

Nevím sice, kam to všechno dám, ale už teď doufám, že se urodí nejenom letošní česnek, ale i ten právě objednaný.

Domácí seitan

Napsat komentář

Onehdá přišel Vymrcňák s tím, že udělal seitan. Seitan? Chm… ještě že máme internet!

Seitan je pšeničná bílkovina, je to těsto udělané z pšenice a vody a je zbavené škrobu. Výsledný produkt je gumovitá hmota, která je velmi tvárná, dá se dobře krájet a dobře se s ní pracuje. Chuť je nijaká, jednoznačně závislá na použitém koření a následné úpravě. Conovehonakopci.cz

Od těch dob uteklo už něco vody, dnešní seitan je můj třetí. Takže jak na něj. Pořídil jsem hladkou mouku z pšenice špaldy. Špalda není podmínkou, dá se použít jakákoliv pšeničná hladká mouka. Přidáte trochu vody a uhnětete tužší těsto, které nechte nějakou dobu uležet. Já si dal hodinku a půl dvacet, takže mi to rychle uteklo.

Těsto v míse se zalije vlažnou vodou a pozvolna z něj vymýváte škrob, voda se vám zbarvuje do mléčně bílé, vylijete ji, vyměníte za čirou a pokračujete ve stejném duchu stále dokola, dokud voda nezůstane čirá a dokud se těsto vymýváním nezmění na konzistenci i vzhled mořské houby na mytí. A máte vyhráno, seitan je na světě. Z kila špaldové mouky jsem získal 540 gramů seitanu, vymývání mi zabralo 20 minut.

Teď je třeba dát seitanu nějakou chuť. Povaříte ho v nálevu podle vaší chuti. Nejprve jsem zkusil polévkové koření. Bylo to moc slabé, seitan neměl valnou chuť, musel jsem ho nakonec posolit. Podruhé jsem prubnul rybí omáčku. Jo, to bylo výrazně lepší. Dnešní pokus je z houbové sojové omáčky. Proto je seitan tak tmavý. Půl lahvičky sojovky stačí, je třeba všechno vyzkoušet. Rozdělte seitan na několik dílů a šup s ním do vroucího nálevu a vařte tak dlouho, dokud nebude hotový. Je to jako s knedlíky, když si nejste jisti, vyjměte kus a rozkrojte. Pokud je uvnitř lepkavý, vraťte ho zpátky a ještě povařte.

Seitan se dá konzumovat už po uvaření, lepší je ho ale ještě dál upravit. Obalit jako řízek, osmažit jen tak… jak libo. Velmi chutné jsou do křupava osmažené kostičky do polévky nebo do zeleninových salátů, já mám rád seitan jako sekanou na chleba s hořčicí, rukolou a cibulí. A tuhle bezvadnou večeři jsem zapil jedenáctkou z Pivovarského dvora Chýně. Co víc si přát!

Cukrová kukuřice

Napsat komentář

Nejsem žádný zemědělec, všechno, co o pěstování vím, jsem posbíral všude možně. Od dědků, kamarádů, z knih a internetu. Nechci tu přepisovat informace z mnoha jiných míst, v podstatě mi Nehladovět.cz slouží jako zápisník zkušeností pro budoucí roky. V tom smyslu by mohl sloužit i vám.

Zahrady máme všichni participující na Soběstačném víkendu malé. Proto chceme na tři dny, o které v celé akci jde, vypěstovat co možná nejvýživnější a nejrozmanitější stravu. Jednou z plodin je kukuřice cukrová (Zea mays convar. saccharata). U nás na pidizahradě, pokud nepřijde hladový škůdce, choroba, kroupy nebo fotbalový míč od sousedů, bychom mohli mít deset klasů (vyklíčilo 10 z 16).

Když jsem zrna cukrové kukuřice vyséval, notně jsem se lekl, jak svrasklá a scvrklá semena byla. Pokrčil jsem rameny a nechal to bohům, zrna šla do země. Až později jsem se dozvěděl, že je to normální, že čím sladší kukuřice, tím svrasklejší zrno!

Dlouho jsem vyhlížel, zda už kukuřice neklíčí. Neklíčila, zato plevel ano. Tedy další informace: Kukuřice neklíčí při teplotách pod 10°C. A když už píšu o klíčení, tak ještě ke sklizni:

Palice kukuřice sklízíme ve voskově mléčné zralosti. Jakmile zhědnou blizny vyčnívající z palic („vlasy“), rozbalíme listeny kryjící palici a do zrna zatlačíme nehet prstu. Pokud se objeví mléčná tekutina, je zrno zralé. U nezralé kukuřice je obsah zrna vodnatý, naopak přezrálá zrna mají v důsledku vyššího obsahu škrobu těstovitou konzistenci. Garten.cz

Tedy deset klasů. A teď co s nimi. Mohu klasy zamrazit a v únoru je hodit do horké vody a zbaštit je jen tak. To je nejjednodušší způsob. Nebo bychom mohli zrno vyloupat a zavařit ho, ovšem to jen za předpokladu, že Vymrcňákovi vyseli na své pole vedle špaldy také něco kukuřice (což za mé pomoci udělali). O kukuřičné mouce ani nemluvím, protože cukrová kukuřice se hodí pouze k přímé spotřebě. To až napřesrok, kdy chci vysít kukuřici Malované hory. Nejspíš ale budu mrazit:

Protože obsah cukru se po odlomení palice rychle snižuje, je nutná co nejrychlejší konzumace nebo uskladnění. Při teplotě 20 °C ztratí zrna kukuřice během čtyřiadvaceti hodin přibližně polovinu obsahu cukru. Po uplynutí dalších dvou až tří dní se cukr takřka ztratí. Snižování kvality lze částečně omezit chlazením a zejména mražením. Flora na zahradě

Postupně sem k článku budu doplňovat fotografie, kterak cukrová kukuřice prospívá.

Dýně jsou v zemi

Napsat komentář

Dýně máme v zemi. Zasadili jsme čerstvě koupená semena dýní Retzer Gold, což je olejová dýně na semínka. Nevzešla nám ani jedna. Dál keříčkové Zapallito. Uchytila se jedna. Další přeživší jsou dvě rostlinky Solor, což je Hokkaidó s prodlouženou trvanlivostí a nakonec dvě sazenice Muscade de Provence. A dokoupili jsme jednu vzrostlou sazenici Hokkaidó.

Asi deset rostlin vzešlo ze semínek Royal Crown Prince, ovšem už třetí generace. Vzhledem k tomu, že Korunní princ je F1 hybrid, tak prý poměrně dost planí, potomci nemusí zdědit vlastnosti rodičů. Tuhle vcelku zásadní informaci jsme před dvěma lety neměli. Uvidíme, co se urodí, pěstovali jsme ji společně s Hokkaidó. Na tuhle dýni jsem spoléhal nejvíc, protože vydrží opravdu velmi dlouho. Poslední jsme snědli začátkem května, byla jako čerstvě utržená.

Čtyři sazenice dám na kompost, poplazí se po zemi. Dvě dám do truhle a polezou po provazovém žebříku po stěně domu. Zapallito vysadím pod rakytník a zbytek odvezu na chalupu a nechám dýně, ať si s nimi příroda poradí. Co se týče semen, řešit to začnu až příští rok, několik od každé odrůdy mi zbylo.

Kauza Monsanto a replikace semen

Napsat komentář

Ze všech stran se ke mně dostávají informace o soudním sporu Monsanto vs. Bowman v USA. Nejucelenější informaci o celé kauze jsem zatím našel na webu Literární noviny a nejdůležitější z celého článku je patrně věta, že firma Monsanto má práva na vlastní replikaci přírodních produktů.

Sám už jsem stihl prohledat web, přečíst pár diskusí a podepsat petici:

„Jako občané, kterých se to týká, vás naléhavě žádáme, abyste zahájili nápravu evropského patentního práva, tím, že vyzvete Správní radu Evropské organizace pro patenty, aby vyplnila mezery, které umožňují korporacím patentovat si druhy rostlin a konvenční metody chovu. Je třeba efektních opatření a zákazů, aby spotřebitelé, zemědělci a chovatelé byli ochráněni před tím, aby korporace převzaly kontrolu nad naším potravním řetězcem.“ AC24.cz

Nejlépe kauzu komentovala šéfka sdružení organických farmářů a zahradníků ze státu Maine Heather Spauldingová: „Je pro nás těžké pochopit, jak může biotechnologický průmysl prostřednictvím patentů vznášet vlastnické nároky na životní formy.“ Literární noviny.

Polní práce

Napsat komentář

Původně jsem si jel k Vymrcňákům odpočinout. Bohužel to nevyšlo. Po poledni se vyčasilo, slunce dohánělo to, co celé jaro zanedbávalo, a my se u sklenky whisky rozhodli, že je třeba osít zbytek pole. Datum nedatum. Vymrcňákovi totiž z Ameriky přišla semena kukuřice Malované hory. Kolik ho těch dvě stě semen stálo tu raději ani nebudu vyčíslovat, pokud by totiž tenhle článek četl nějaký sedlák, nejspíš by ho ranila mrtvice.

Pšenice špalda vzrůstá zdárně, na pole je krásný pohled. Vedle špaldy se na zbývající třetině lánu usadil plevel v tak hojné míře, že to chtělo hlubokou orbu. Motyka, rýč a dvě hodiny času. Odvozili jsme pět koleček zeleného, jedno slepicím, zbytek na kompost. Slunce připalovalo, odložili jsme trika a nadšeně klábosili a pracovali. Pak už jen pracovali a sem tam něco zachroptěli a nakonec už jen mlčky dřeli. Své dcery jsme poslali pro džbán vody, představte si – zapoměly na nás! Do budoucna to s péčí o stárnoucí rodiče vidím bledě.

Když bylo vypleto, vlastně i znovu zoráno a uvláčeno hráběmi, došlo na setí. Ke špaldě naše slečny vysely tři řádky lnu a šest řádků kukuřice Malované hory. Prosím, hlavně mi neříkejte, že už je pozdě. Lepší pozdě než nikdy, no ne? Když už jsem naznačoval cenu amerického osiva, musím zmínit i len. Sáček s osivem Seva Seed za dvacet korun, jestli v něm bylo dvacet semen, tak to bylo hodně. A oproti tomu půl kila lněného semínka od Alnatura za pade. Takhle se vydělává!

Když bylo hotovo, pokropili jsme a chvíli se s hrdostí sedláků kochali tím malým políčkem. Je opravdu krásné, no posuďte sami.

Pole
Setí pšenice špaldy

Medvědí česnek

2 komentáře

Mám rád ten pocit, když si na zahradě mohu něco jen tak utrhnout a hned to sníst. Namazat si chleba máslem a posypat si ho troškou pažitky nebo cibulové natě. Nebo na krajíc položit list mangoldu. Nebo rukolu. A nebo právě medvědí česnek.

V lese, ať se píše cokoliv, jsem ho nikdy neviděl ani necítil, nezbylo mi, než koupit cibulky přes internet. Tenhleten internet je úžasná věc, člověk na něm najde opravdu všechno. Bylo to tenkrát, tuším, 200 cibulek za 200 korun. Cibulky jsem nasázel a těšil se na tu plantáž. Bohužel – nic. Česnek vykoukl vem, tak nějak mátožně, hubeně a světlezeleně, pes ho vyhrabával… Hned vedle jsem měl rukolu, nechal jsem ji na semeno, vzrostla velmi, stejně tak plevel kolem česneku, a když došlo na pletí, šel medvědí česnek s sebou.

Jak jsem byl letos překvapený, když se kraj záhonu zazelenal! Dvěstě rostlinek to sice není, ale na pár chlebů nebo salátů bude a dají-li bohové, příští rok se úroda znásobí, medvědí česnek je totiž trvalka. Mám opravdu radost!

Protože máme za kompostem konvalinky a Vymrcňákovi mají konvalinky všude, raději zdůrazním, že pro neznalé sběratele se může list medvědího česneku snadno splést právě s konvalinkou. Nebereme-li v potaz zásadní rozdíl v květenství, list konvalinky je na rubu lesklý, zatímco list medvědího česneku je matný. Navíc nepředpokládám, že by měla konvalinka česnekovou příchuť.

Pokusím se uchovat něco listů v mrazáku na soběstačný víkend, avšak pochybuji, že to dokážu. Chléb s máslem a několika listy medvědího česneku je opravdová lahůdka. Navíc podporuje trávení a snižuje mi, cholerikovi, krevní tlak.

Update: Dokázal jsem to. Zamrazil jsem 55 gramů, asi 30 listů. Bude do salátu nebo na placky z žaludové mouky k snídani.