Archiv pro štítek: setí

Cukrová kukuřice

Nejsem žádný zemědělec, všechno, co o pěstování vím, jsem posbíral všude možně. Od dědků, kamarádů, z knih a internetu. Nechci tu přepisovat informace z mnoha jiných míst, v podstatě mi Nehladovět.cz slouží jako zápisník zkušeností pro budoucí roky. V tom smyslu by mohl sloužit i vám.

Zahrady máme všichni participující na Soběstačném víkendu malé. Proto chceme na tři dny, o které v celé akci jde, vypěstovat co možná nejvýživnější a nejrozmanitější stravu. Jednou z plodin je kukuřice cukrová (Zea mays convar. saccharata). U nás na pidizahradě, pokud nepřijde hladový škůdce, choroba, kroupy nebo fotbalový míč od sousedů, bychom mohli mít deset klasů (vyklíčilo 10 z 16).

Když jsem zrna cukrové kukuřice vyséval, notně jsem se lekl, jak svrasklá a scvrklá semena byla. Pokrčil jsem rameny a nechal to bohům, zrna šla do země. Až později jsem se dozvěděl, že je to normální, že čím sladší kukuřice, tím svrasklejší zrno!

Dlouho jsem vyhlížel, zda už kukuřice neklíčí. Neklíčila, zato plevel ano. Tedy další informace: Kukuřice neklíčí při teplotách pod 10°C. A když už píšu o klíčení, tak ještě ke sklizni:

Palice kukuřice sklízíme ve voskově mléčné zralosti. Jakmile zhědnou blizny vyčnívající z palic („vlasy“), rozbalíme listeny kryjící palici a do zrna zatlačíme nehet prstu. Pokud se objeví mléčná tekutina, je zrno zralé. U nezralé kukuřice je obsah zrna vodnatý, naopak přezrálá zrna mají v důsledku vyššího obsahu škrobu těstovitou konzistenci. Garten.cz

Tedy deset klasů. A teď co s nimi. Mohu klasy zamrazit a v únoru je hodit do horké vody a zbaštit je jen tak. To je nejjednodušší způsob. Nebo bychom mohli zrno vyloupat a zavařit ho, ovšem to jen za předpokladu, že Vymrcňákovi vyseli na své pole vedle špaldy také něco kukuřice (což za mé pomoci udělali). O kukuřičné mouce ani nemluvím, protože cukrová kukuřice se hodí pouze k přímé spotřebě. To až napřesrok, kdy chci vysít kukuřici Malované hory. Nejspíš ale budu mrazit:

Protože obsah cukru se po odlomení palice rychle snižuje, je nutná co nejrychlejší konzumace nebo uskladnění. Při teplotě 20 °C ztratí zrna kukuřice během čtyřiadvaceti hodin přibližně polovinu obsahu cukru. Po uplynutí dalších dvou až tří dní se cukr takřka ztratí. Snižování kvality lze částečně omezit chlazením a zejména mražením. Flora na zahradě

Postupně sem k článku budu doplňovat fotografie, kterak cukrová kukuřice prospívá.

Polní práce

Původně jsem si jel k Vymrcňákům odpočinout. Bohužel to nevyšlo. Po poledni se vyčasilo, slunce dohánělo to, co celé jaro zanedbávalo, a my se u sklenky whisky rozhodli, že je třeba osít zbytek pole. Datum nedatum. Vymrcňákovi totiž z Ameriky přišla semena kukuřice Malované hory. Kolik ho těch dvě stě semen stálo tu raději ani nebudu vyčíslovat, pokud by totiž tenhle článek četl nějaký sedlák, nejspíš by ho ranila mrtvice.

Pšenice špalda vzrůstá zdárně, na pole je krásný pohled. Vedle špaldy se na zbývající třetině lánu usadil plevel v tak hojné míře, že to chtělo hlubokou orbu. Motyka, rýč a dvě hodiny času. Odvozili jsme pět koleček zeleného, jedno slepicím, zbytek na kompost. Slunce připalovalo, odložili jsme trika a nadšeně klábosili a pracovali. Pak už jen pracovali a sem tam něco zachroptěli a nakonec už jen mlčky dřeli. Své dcery jsme poslali pro džbán vody, představte si – zapoměly na nás! Do budoucna to s péčí o stárnoucí rodiče vidím bledě.

Když bylo vypleto, vlastně i znovu zoráno a uvláčeno hráběmi, došlo na setí. Ke špaldě naše slečny vysely tři řádky lnu a šest řádků kukuřice Malované hory. Prosím, hlavně mi neříkejte, že už je pozdě. Lepší pozdě než nikdy, no ne? Když už jsem naznačoval cenu amerického osiva, musím zmínit i len. Sáček s osivem Seva Seed za dvacet korun, jestli v něm bylo dvacet semen, tak to bylo hodně. A oproti tomu půl kila lněného semínka od Alnatura za pade. Takhle se vydělává!

Když bylo hotovo, pokropili jsme a chvíli se s hrdostí sedláků kochali tím malým políčkem. Je opravdu krásné, no posuďte sami.

Pole
Setí pšenice špaldy

Setí pšenice špaldy a pár tipů

Po skončení komické přípravy půdy padlo rozhodnutí, že nejlepší plodina k zasetí bude pšenice  špalda. Zjistil jsem spoustu zajímavých informací a některé se při setí pšenice špaldy i hodí:

  • sejí se celé neoloupané klásky,
  • ozimá špalda se seje od poloviny září do konce října,
  • výsevek je 300-400 obilek na m2,
  • hloubka setí 3-5 cm.

Původně jsem si říkal, že špaldu jenom po poli rozhážu a přejedu hráběmi. Jenže to by asi nebyla dostatečně zapracovaná do země a o dost zrn bych přišel. Zvolil jsem tedy pracnější, ale spolehlivější metodu setí do řádků.

Na zhruba 25 m2 jsme spotřebovali necelé kilo a půl osiva pšenice špaldy. Už když jsme seli, začínalo lehce krápat, pak pořádně pršet a nakonec sněžit. No a druhý den ráno už bylo hezkých 10 cm sněhu a -2 °C. Semena špaldy jsou pod pěknou peřinou!

Snad se ještě do zimy trochu oteplí a pšenice špalda nám vyraší. Doma jsem ji zkoušel klíčit na ubrousku a vyklíčila celkem spolehlivě. Udělali jsme první krok k tomu, abychom nemuseli jíst tu nevábnou Vlvejšovu žaludovou mouku.