Archiv pro štítek: pšenice

Naše špalda už má klasy

Napsat komentář

Od chvíle, kdy jsme zorali pole a kdy Vymrcňákovi zaseli pšenici špaldu, uteklo už drahně vody. Špalda dostávala zabrat hned od počátku. Pole leží na kamení, takže tenká vrstva zeminy neudrží příliš vláhu. Bezprostředně po zasetí napadl sníh. Do toho Čárlí, napůl rotvajler a napůl malamut, který prostě nepochopil, že do pole se psí tlapou nevstupuje. Pak studené jaro. A nakonec přemíra vláhy, která vyústila do povodní.

Špalda sice rostla, ale oproti poli vedle, kde vzrůstala pšenice setá, stále neměla klasy. Už jsme se opravdu obávali, že je ani mít nebude a kolem nás se množily fundované průpovídky, že nám prý špalda trávovatí. Pomalu jsme začali propadat melancholii, když tu mi v emailu přistála fotografie a popisek: Naše špalda už má klasy!

Kaše z pšeničných a žitných otrub

Napsat komentář

Během přípravy mouky na podpopelný chléb nám po semletí zrna zbyly špaldové a žitné otruby. Poměrně jemné otruby, protože jsme zrno přemílali několikrát. Otruby jsou podle Wikipedie odpadní produkt, který zbyde po mletí zrna. Ovšem slovo odpad není právě nejvhodnější, naštěstí ho můžeme odstranit a zbyde slovo produkt. Otruby jsou zdrojem vlákniny, která má na lidské zažívání blahý vliv, obzvlášť na funkci tlustého střeva. Dále otruby snižují hladinu cholesterolu v krvi a současně udržují stálou hladinu cukru v krvi. A prý odpad.

Zbyly nám dvě misky. Teď nevím, jestli poloprázdné nebo poloplné, každopádně fotky otrub jsem v návalu pořádkumilnosti smazal, takže přikládám odkaz na pšeničné otruby z CountryLife. No a jak nám otruby zbyly, říkali jsme si, co s nimi provedeme. Nápad smíchat je s velejemnou prosátou moukou se nám nelíbil, napadla nás kaše. Inu tak.

Stačilo trochu horké vody, medu, rozinek, mandlí, lískových oříšků, sezamu a lněného semínka a kaše byla na světě. Vlastně dvě kaše. Ta tmavší je žitná a světlejší pšeničná. Podpopelný chléb nám víc chutnal špaldový, ovšem mezi kašemi vyhrála jednoznačně ta z žitných otrub. Pravda je, že o soběstačném víkendu nebudeme mít med, pokud ho za nějaký náš výpěstek nesměníme, ale mohl by ho nahradit sirup z cukrové řepy nebo z javorové mízy. Uvidíme.

Podpopelný chléb

Napsat komentář

Pšenice špalda nám pomalu roste. Sice nás poněkud znervózňuje, že stále ještě nemá klasy, ale třeba to ještě dožene. Když pominu, že nemáme zcela jasno, jak zrno dostaneme z klasů a jak ho zbavíme slupek, zbývá dořešit dvě věci:

  1. Jak ze zrna udělat mouku
  2. Co s moukou bez kvásku

Na oboje jsme si odpověděli o společném víkendu u Vymrcňáků na téma podpopelný chléb. Nejprve tedy mouka. Koupili jsme zrno pšenice špaldy a žita, abychom zjistili, zda to kávomlýnek zvládne umlít. Zvládl, ale tak tak. Nejprve jsme zrno přemleli na tu největší možnou hrubost. Spíš jsme ho jen tak pomačkali. A postupně mlýnek utahovali a přemílali a přemílali, až po tu nejjemnější hrubost. Jemnost. Prostě kam až to šlo. Pšenice špalda šla výrazně lépe než žito.

Během mletí se přesívalo. Nejprve sítkem na čaj, což ale, jak jsme časem všichni uznali, byl nesmírný opruz. Na druhou stranu děti byly nadšené. My dospělí jsme jejich nadšení sdíleli až v okamžiku, kdy jsme sehnali síto na mouku. Výsledná mouka byla nad očekávání hladká, otruby jsme schovali a napíšu o nich někdy příště.

Semleli jsme půl kila žitné a půl kila pšeničné mouky, uhnětli těsto jen s trochou soli a s vodou. Tady musím vepsat poznámku, že solí netřeba šetřit. Netřeba. Z každého těsta jsme uplácali po osmi plackách, neb nás bylo právě osm a už roztápěli ohniště a nahřívali litinový tál. Já vím, podpopelný chléb by se měl péct na popelu, když ale ona právě, ač jsme to ještě nevěděli, přicházela povodeň.

Když se placky pekly, trpěl jsem pocitem triumfu. Na počátku bylo zrno. Na konci pak placky. Zvládli jsme to, pokud naše špalda urodí a pokud zrno dokážeme z klasů dostat ven a očistit ho, bude chleba! Placky jsme si museli výrazně přisolit, chutnaly báječně, pšeničné o poznání víc než žitné. Jen se po nich zaprášilo!

Inspirovali jsme se na YouTube: Jak se dělá podpopelný chleba a něco o mouce a zrnu si můžete přečíst v článku Obilí na webu Conovehonakopci.cz, další naší mohutné inspiraci.

Polní práce

Napsat komentář

Původně jsem si jel k Vymrcňákům odpočinout. Bohužel to nevyšlo. Po poledni se vyčasilo, slunce dohánělo to, co celé jaro zanedbávalo, a my se u sklenky whisky rozhodli, že je třeba osít zbytek pole. Datum nedatum. Vymrcňákovi totiž z Ameriky přišla semena kukuřice Malované hory. Kolik ho těch dvě stě semen stálo tu raději ani nebudu vyčíslovat, pokud by totiž tenhle článek četl nějaký sedlák, nejspíš by ho ranila mrtvice.

Pšenice špalda vzrůstá zdárně, na pole je krásný pohled. Vedle špaldy se na zbývající třetině lánu usadil plevel v tak hojné míře, že to chtělo hlubokou orbu. Motyka, rýč a dvě hodiny času. Odvozili jsme pět koleček zeleného, jedno slepicím, zbytek na kompost. Slunce připalovalo, odložili jsme trika a nadšeně klábosili a pracovali. Pak už jen pracovali a sem tam něco zachroptěli a nakonec už jen mlčky dřeli. Své dcery jsme poslali pro džbán vody, představte si – zapoměly na nás! Do budoucna to s péčí o stárnoucí rodiče vidím bledě.

Když bylo vypleto, vlastně i znovu zoráno a uvláčeno hráběmi, došlo na setí. Ke špaldě naše slečny vysely tři řádky lnu a šest řádků kukuřice Malované hory. Prosím, hlavně mi neříkejte, že už je pozdě. Lepší pozdě než nikdy, no ne? Když už jsem naznačoval cenu amerického osiva, musím zmínit i len. Sáček s osivem Seva Seed za dvacet korun, jestli v něm bylo dvacet semen, tak to bylo hodně. A oproti tomu půl kila lněného semínka od Alnatura za pade. Takhle se vydělává!

Když bylo hotovo, pokropili jsme a chvíli se s hrdostí sedláků kochali tím malým políčkem. Je opravdu krásné, no posuďte sami.

Pole
Setí pšenice špaldy

Setí pšenice špaldy a pár tipů

Napsat komentář

Po skončení komické přípravy půdy padlo rozhodnutí, že nejlepší plodina k zasetí bude pšenice  špalda. Zjistil jsem spoustu zajímavých informací a některé se při setí pšenice špaldy i hodí:

  • sejí se celé neoloupané klásky,
  • ozimá špalda se seje od poloviny září do konce října,
  • výsevek je 300-400 obilek na m2,
  • hloubka setí 3-5 cm.

Původně jsem si říkal, že špaldu jenom po poli rozhážu a přejedu hráběmi. Jenže to by asi nebyla dostatečně zapracovaná do země a o dost zrn bych přišel. Zvolil jsem tedy pracnější, ale spolehlivější metodu setí do řádků.

Na zhruba 25 m2 jsme spotřebovali necelé kilo a půl osiva pšenice špaldy. Už když jsme seli, začínalo lehce krápat, pak pořádně pršet a nakonec sněžit. No a druhý den ráno už bylo hezkých 10 cm sněhu a -2 °C. Semena špaldy jsou pod pěknou peřinou!

Snad se ještě do zimy trochu oteplí a pšenice špalda nám vyraší. Doma jsem ji zkoušel klíčit na ubrousku a vyklíčila celkem spolehlivě. Udělali jsme první krok k tomu, abychom nemuseli jíst tu nevábnou Vlvejšovu žaludovou mouku.