Od posledního lisování vlastního oleje uplynula nějaká doba, a tak není divu, že jsem začínal mít abstinenční příznaky. Víte, ono je to vážně neuvěřitelně zajímavé, když točíte klikou a do skleničky pod lisem vám intenzivním čůrkem teče olej. Ze semen, o kterých byste ani neřekli, že jsou až tak olejnatá.
Dnes pár slov o oleji z lněných semínek. Prošel jsem web, dostal email od Vendulky Vymrcňákové, takže informací mám dost. Lněný olej, jak píší na webu Nobilis Tilia, zvláčňuje pokožku a podporuje její regeneraci při ekzémech, lupénce a poranění kůže. A je vhodný na ošetření tvrdé a popraskané kůže, což rozhodně vyzkouším na svých patách, které sice zvyšují obrat e-shopu Chlapská zásilka, nicméně všeho moc škodí.
Dál budu raději citovat z Nobilis Tilia, protože mě nebaví přeformulovávat něco, co už celkem dobře formuloval někdo jiný:
Obsahuje velké množství nenasycených mastných kyselin, které pokožku chrání před volnými radikály, jež poškozují tkáň během zánětlivých stavů pleti. Dobře se míchá s ostatními rostlinnými oleji a v masážních kompozicích je velmi účinnou regenerační složkou.
A co se týče výživy, tak:
Má vysoký obsah omega-3 mastných kyselin a také vysoký obsah polynenasycených tuků. Hojně zastoupené kyselina linolová a linolenová přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi. Pro tento účinek se doporučuje dávka nejméně 10 g kyseliny linolové nebo 2 g kyseliny linolenové denně.
Tím bychom měli teorii a vrhněme se na praxi. Vylisovali jsme olej z 300 gramů lněných semínek, získali jsme 1 decilitr velmi čistého oleje, usazenin v něm bylo zanedbatelně. Zajímavé je, že olej voněl i chutnal po rybině, podobně jako rybí tuk. Sušina se k další konzumaci nehodí, možná jí sežere domácí zvířena, případně oživíme kompost. Lisování nešlo úplně hladce, na druhou stranu aspoň šlo. Lisování konopného oleje z neloupaných semínek jsem vzdal v zájmu zachování lisu, oproti tomu len se lisovat dá, jen to stojí trochu víc síly. Začali jsme se šroubem v lisovací hlavě, po natlakování jsme šroub odstranili.
