Pomalý start letošního jara všechno opozdil, takže spousta plodin nestihla dozrát. Například fazole. Pěkné velké lusky byly prázdné, fazole se v nich nestihly vytvořit. Ale co s nimi, vyhodit je na kompost nám přišlo líto. Ochutnal jsem jeden lusk a chutnal podobně jako mladý hrách nebo hrachový lusk. Pokusili jsme se lusky oblanšírovat a ono to vyšlo. Křehké, chutné. Takže šup na mrazák a v únoru mňam mňam!
Koukám, že jsem naposledy psal před téměř čtyřmi měsíci! Takový šlendrián. Tak honem to napravit. Včera jsem ze země vyhrabal hlízy topinambur. Úroda mě překvapila, topinambury pěstuji na ploše 80 x 80 cm a sklidil jsem asi šest kilo hlíz. No hlíz… hlízek. Nemám zřejmě žádnou kultorní plodinu, takže naše hlízky mají velikost mezi třemi až pěti centimetry, což je pro následné zpracování opruz. Na druhou stranu topinambury rostou samy a neustále, jsou nenáročné na péči, tak ať si rostou a dokud neseženu jinou odrůdu, budu rád i za naše malé.
Aby si informacíchtivý čtenář a zahrádkář šílený amatér (tedy někdo jako já) přišel na své, nechť si prostuduje: Metodika pro výběr optimálních technologických postupů pěstování topinamburu s důrazem na užitkový směr pěstování. Dále pak článek z Regeny o léčebném využití topinambur: 1. část, 2. část. A nebo na webu u Cuketky, jeho zapékané topinambury uděláme asi zítra.
Zatím nevím, jak topinambury skladovat. Hlízy jsou mrazuvzdorné, vyrýt je můžete v okamžiku, kdy topinamburová nať zaschne. Nebo je můžete nechat v zemi a vyndat si je až na jaře, takže budete mít čerstvou první zeleninu. Já mám ten problém, že potřebuji topinambury na Soběstačný víkend, tedy někdy v únoru. A to bude země zmrzlá. Hlízy jsem vykopal a naskládal do plastové přepravky na zeleninu, prosypal je zeminou a dbal na to, aby se co možná nejméně vzájemně dotýkaly. A celou přepravku jsem zakopal do záhonu pod hrůbek hlíny. Když bude země vhodná ke kopání, vytáhnu přepravku a mám hotovo. Když ne – mám smůlu a topinambury budou až na jaře.
Dnes jsme si udělali z topinambur kaši. Topinambury jsme povařili v osolené vodě tak, aby šly rozmáčknout vidličkou. Slupka zůstala dost tuhá, proto jsem všechny hlízy oloupal. Jde to dobře, ještě lépe, než když loupete brambory vařené ve slupce. Topinambury se rozšťouchají, přidá se decka mléka a česnek. A je to.
Byl to náš první pokus s kaší. Já s tím problém neměl, Gaia také ne. Dětem kaše nechutnala. Nejspíš proto, že neustále srovnávaly s bramborovou kaší, což je chyba. Kdybych měl nasládlou chuť s něčím srovnat, pak spíš s batáty. Příště topinambury nerozmačkáme, ale oděláme tyčovým mixerem pyré, abychom se zbavili krudek. Možná krom česneku víc ochutíme, někde doporučují bílý pepř.
