Archiv pro štítek: letničky

Měsíčková mast

Měsíček lékařský kvete jako o život, což u nás znamená, že se škvaří sádlo a peče škvarkový koláč. Ale o tom jindy, nerad bych uhnul od měsíčku a měsíčkové masti. V podstatě jsem teď frustrován, protože pokaždé, když chci něco nového napsat, tak zjistím, že už to napsané je, že je to napsané lépe a že mi z webu Conovehonakopci.cz opět vzali vítr z plachet. Na druhou stranu jsem vlastně vděčný, protože ušetřím dost času a místo spousty textu mi stačí jeden odkaz. Tentokrát na Měsíček lékařský.

Ale abych si to neulehčoval příliš. V únoru většinou zpracováváme půlku prasete, sádlo nakrájíme na kostičky a uložíme na mrazák, kde čeká na měsíček. Když se dočká, vyškvaříme sádlo a škvarky přeměníme v neuvěřitelně chutný koláč. Zrovinka dneska jsem ho posnídal. Až bude Gaia zpracovávat druhou polovinu škvarků, určitě to nafotím a vložím sem, protože to prostě stojí za to.

Do horkého sádla nasypu okvětní lístky měsíčku, množství nikterak neřeším, čím víc, tím líp. Okvětní plátky nechám koupat 24 hodin, poté sádlo znovu rozehřeji a dalších 24 hodin nechám stát. Třetí den směs opět rozehřeji a přes síto zcedím. A zvážím, protože ve finále přidám čištěný včelí vosk, tak 15 – 20% hmotnosti sádla .

Pak už stačí jen nalít do skleniček a měsíčková mast je hotová. Mimochodem, kdybyste to se sádlem trochu přehnali, vyškvařili ho víc a mast pak byla cítit víc jako škvarková pomazánka než jako ušlechtilá měsíčková mast, je možné ještě za horka vmíchat trochu bylinného oleje, silice do aromalampy. Pokud máte sádlo kupované, není třeba ho škvařit a tudíž se problémům se škvarkovou vůní elegantně vyhnete.

Mimochodem ta srna na poslední fotografii zcela jistě měsíčkovou mast nepoužívala, o čemž svědčí stav její pokožky.

Afrikány proti mšicím

Už zase! Konce větviček černého rybízu a josty byly obalené koloniemi mšic. Vloni jsem použil nejprve výluh z cigaret (tabáku), ale mšic jsem se nezbavil. Tak nastoupila chemie. Konce větviček se kroutily, kudrnatily, mravenci si mšice vesele dál dojili, úplná mšičí farma. Koupil jsem Mospilan. Pár mšic pochcípalo, ale kolonie přežila.

Až jsem se dočetl o afrikánech. Tedy o aksamitnících. Letnička z Ameriky (paradoxně nazvaná afrikán), nanáročná. A nesmírně užitečná. Jednak ji mají rádi slimáci, kteří jí dávají přednost před lecčíms jiným, co nám lidem chutná, a jednak její vůně (nebo smrad, jak kdo to vnímá) odpuzuje mšice. Vysadil jsem už druhým rokem pod rybíz a jostu po pěti rostlinách a za dva dny není na keřích jediná mšice. Jediná! Vykašlete se na chemii a osaďte postižené keře a stromy aksamitníky!