Archiv pro štítek: piteba

Konopný olej

Napsat komentář

Není olej jako olej. Každý je dobrý na něco jiného, každý jinak chutná, jinak voní. Po úspěchu s lisováním dýňového oleje přišel na řadu konopný. Takže trocha teorie. Na olej se lisují semena technického konopí, tedy žádné THC. Olej není vhodný na smažení a fritování, pouze ke konzumaci za studena. Co se vlivu na naše zdraví týče, posuďte sami:

Semena rostliny konopí jsou jedním z nejvíce vyvážených a nejbohatších zdrojů olejů na planetě […] Konopný olej obsahuje 80% esenciálních mastných kyselin, nejvíce ze všech rostlin […] Tyto mastné kyseliny předchází srdečním chorobám, vysokému krevnímu tlaku, vysokému cholesterolu, rakovině, artritidě a mnohým dalším nemocem […] Jsou nepostradatelné pro funkci a vývoj mozku, nervové soustavy a produkci zdravých buněčných membrán. Stejně tak zásobují vlasy a kůži nezbytnými živinami […] Konopný olej je alternativou rybího tuku, bez nebezpečí přijímání toxinů […] V mnoha případech lokální použití konopného oleje slibně pomohlo při ekzémech. JaJsem.com

Semínka neloupaného konopí jsem nakoupil. Očekával jsem, že lisování bude hračka, ale zatraceně jsem se spletl. Semena jsou drobná, takže s násypkou tentokrát problémy nebyly. Ty vyvstaly až samotným lisováním. Jednak má konopné semínko podle tabulky nejnižší olejnatost (34%), takže oleje moc nekapalo – podotýkám, že na lisování konopného oleje se používá hlavice lisu bez nastavovacího šroubu. Klika lisu šla čím dál tím víc ztuha, až jsem měl pocit, že ji musím utrhnout a s lisováním jsem přestal. Zpracoval jsem 120g semene a získal 25 ml oleje, takže výtěžnost: 1 kg konopného semínka = cca 2 dcl oleje.

Další problém byla hlavice lisu ucpaná sušinou. Špunt byl natolik pevný, že jsem musel nechat hlavici tři dny odmáčet a každou chvíli ostrým nožem odmočenou sušinu odškrábnout. Pokus číslo jedna skončil neúspěchem. Kdyby mě ta troška konopného oleje stála pokaždé tolik sil a času, rozhodně bych konopí už nikdy nelisoval.

Pokus číslo dvě. Zbývajících 100 g konopného semínka jsem nejprve lehce opražil na pánvi. Lisování šlo opět velmi špatně. Pot ze mne jen lil a těmi sto gramy jsem hlavici opět dokonale utemoval. Větší množství konopného semínka bych nejspíš už nedal. Výtěžnost stejná jako u nepraženého semínka. Ale abych byl upřímný – ano, lisování šlo o něco lépe.

Pokud vezmu v úvahu chuť oleje, pak se dá říct, že konopný olej z nepražených semínek je vcelku nechutný, zatímco olej z opražených semínek má příjemně oříškovou příchuť. Verdikt je jasný: konopné neloupané semínko víckrát lisovat nebudu. Za tu několikadenní práci s čištěním hlavice a za strach, že lis strhnu, mi ani všechny vlastnosti konopného oleje nestojí. Pokus zopakuji ještě jednou s loupaným konopným semínkem. Je sice víc než 3x dražší, ovšem konopný olej za tuhle investici rozhodně stojí.

Takže třetí pokus, lisování loupaného konopného semínka. Lisování šlo hladce a rychle, hlavice se neucpala. Z tohoto pohledu vše OK a ideál. Ovšem kromě oleje propadala i namletá sušina, takže olej je velmi nečistý, výtěžkost tak malá, že jsem ji ani neměřil – pipetu totiž nemám. Posuďte z fotografie v galerii. Tipuji to na 10 ml čistého oleje ze 100 gramů konopného semínka. Ovšem olej je bez pachuti. Chutná jako… jako… jako rafinovaný slunečnicový olej.

Dýňový olej

1 komentář

Těším se teď z každého nového oleje, který ze semen vylisuji. První pokus byla jen taková hra bez měření, seznamování se s ručním lisem na olej. Co a jak. Teď už to všechno vím a začal jsem experimentovat. První na řadu přišla neloupaná dýňová semínka a dýňový olej.

Nejprve je třeba říct, že dýňová semínka jsou příliš velká a často se v násypce zaseknou. Bez vařečky, kterou jsem hrdlo neustále uvolňoval, bych nevylisoval zhola nic. Dýňová semena je třeba nejdřív trochu nadrtit. Například v hmoždíři. Nebo je na pár otáček smrknout do mixéru. Ne z nich udělat kaši, jen je seknout na menší kousky. Poté budou násypkou do lisu propadávat hladce a lisování oleje bude radost a ne k vzteku.

Pro lisování oleje z dýňových semen se u lisu nepoužívá nastavovací šroub. Sušina, která odchází pryč, je oproti slunečnicové sušině stále trochu mastná, což má dvě výhody: jednak se dá jíst (chutná jako rozmixovaná dýňová semínka) a jednak se hlavice lisu daleko lépe čistí.

Dýňový olej má po vylisování sytě olivovou barvu. Ovšem jen do té doby, než se nečistoty v něm během pár dní usadí. Výsledná barva oleje je temně rudá, chutná po dýňovém semínku. Z 1 kg dýňových semínek jsem vylisoval 2,5 dcl oleje. Příště vylisuji loupaná dýňová semínka, domnívám se, že výtěžnost bude o něco vyšší, protože v oleji nebude tolik usazenin.

Dýňový olej je určený pro studenou kuchyni, díky tmavé barvě je poměrně dekorativní ve světlých krémových polévkách. Používá se proti padání vlasů, na lámavost nehtů, jako prevence proti zubnímu kazu. Má příjemnou dýňosemínkovou chuť. Ostatně od té doby, co lisuji vlastní oleje, jsem jich po lžičkách vypil (nebo snědl?) slušné množství. Spoustu zajímavých informací najdete například v článku na iHNED.cz Dýňový olej působí na zdraví člověka jako blahodárný elixír.

Ruční lis na olej – první zkušenost

8 komentáře

A je to tady, vážení. Ruční lis na olej Piteba je doma. Vymrcňákovi se tu stavili a jeden kousek přivezli. Co na tom, že venku byla průtrž mračen, že by psa nevyhnal, my se vyhnali dobrovolně a pod roztaženým slunečníkem suplujícím deštník jsme lis na olej hned vyzkoušeli.

Nejprve jsme lis vybalili a vyfotili všechny díly. Pro jistotu. Venku na zahradě jsme hned vyvrtali díry do stolku, upevnili lis a hurá do lisování. Jenže. Ořechy jsme už neměli, sezamu co by se za nehet vešlo… hm… a co ty slunečnice pro morčata? Tak jo, slunečnice. Ostatně nic jiného stejně není.

Nejprve jsme se trochu vylekali, místo oleje nám z lisu padala jen nenadrcená semínka. Oba nás napadlo, že jsme koupili další šunt, avšak obavy nás velmi záhy opustily. Olej! Chvilku kapal předem, tudy, kudy vylézala nadrcená semena, ale jen chviličku. Dospěli jsme k prvnímu a druhému závěru:

  • Ruční lis na olej není šunt, skutečně lisuje olej, a to velmi dobře
  • Je třeba přípravu neuspěchat a nechat lis dost nahřát

Střídavě jeden točil klikou a druhý nad ním držel slunečník – deštník. Olej chvíli kapal, chvíli tekl čůrkem, až jsme byli překvapeni, kolik ho bylo. Namleli jsme odhadem čtvrt kila neloupaných slunečnicových semínek a získali zhruba jednu deci oleje. Olej chutnal jako slunečnicová semínka – je velmi aromatický. Dospěli jsme k dalším dvěma závěrům:

  • Lis na olej je třeba upevnit velmi důkladně, ideální je deska tři centimetry silná
  • Je třeba dbát na výšku plamene na kahanu (knot max. 1 mm), lis jsme měli za chvíli samou sazi

Přestalo pršet a začalo lít. Dolisovali jsme a přeběhli dovnitř, kde jsme chutnali olej a čistili lis. Ochutnáním oleje jsme se naposledy potěšili, protože čištění nebylo právě příjemné, dospěli jsme k předposlednímu závěru:

  • Saze s olejem se velmi špatně čistí

Měl jsem ruce jako kominík a Piteba vypadala špinavější a špinavější, až nakonec se vše k dobrému obrátilo, ruce i lis na olej začaly vypadat tak, jako na začátku procesu. Poslední závěr:

  • Radost nám může udělat i deci oleje, kdo by to byl řekl

Olej jsme dali ustát, předpokládám, že za nějakou dobu bude čirý. Nejspíš se pokusím na něm smažit, doufám, že to půjde a že až nastane soběstačný víkend, připravíme si echtovní bramborák!

Lis na výrobu oleje

16 komentáře

Nevydržel jsem to! Prostě nevydržel! Je to sotva minutka, co jsem odeslal objednávku na ruční lis na olej. Teď honem zasít co nejvíc slunečnic, když se nám neujala ani jedna olejová dýně Retzer Gold. A na podzim budou muset Sepštákovi i Vymrcňákovi přijet na sběr vlašských ořechů!


Návod na použití ručního lisu na olej

V našich podmínkách budou nejčastěji používaná semena:

Semeno Olejnatost %
Vlašský ořech 71
Kokos 68
Lískový ořech 68
Mandle 65
Sezam 60
Podzemnice olejná 57
Dýňové semínko 46
Slunečnice 45
Lněné semínko 40
Bukvice 38
Konopné semínko 34