Archiv pro štítek: kukuřice

Cukrová kukuřice

Nejsem žádný zemědělec, všechno, co o pěstování vím, jsem posbíral všude možně. Od dědků, kamarádů, z knih a internetu. Nechci tu přepisovat informace z mnoha jiných míst, v podstatě mi Nehladovět.cz slouží jako zápisník zkušeností pro budoucí roky. V tom smyslu by mohl sloužit i vám.

Zahrady máme všichni participující na Soběstačném víkendu malé. Proto chceme na tři dny, o které v celé akci jde, vypěstovat co možná nejvýživnější a nejrozmanitější stravu. Jednou z plodin je kukuřice cukrová (Zea mays convar. saccharata). U nás na pidizahradě, pokud nepřijde hladový škůdce, choroba, kroupy nebo fotbalový míč od sousedů, bychom mohli mít deset klasů (vyklíčilo 10 z 16).

Když jsem zrna cukrové kukuřice vyséval, notně jsem se lekl, jak svrasklá a scvrklá semena byla. Pokrčil jsem rameny a nechal to bohům, zrna šla do země. Až později jsem se dozvěděl, že je to normální, že čím sladší kukuřice, tím svrasklejší zrno!

Dlouho jsem vyhlížel, zda už kukuřice neklíčí. Neklíčila, zato plevel ano. Tedy další informace: Kukuřice neklíčí při teplotách pod 10°C. A když už píšu o klíčení, tak ještě ke sklizni:

Palice kukuřice sklízíme ve voskově mléčné zralosti. Jakmile zhědnou blizny vyčnívající z palic („vlasy“), rozbalíme listeny kryjící palici a do zrna zatlačíme nehet prstu. Pokud se objeví mléčná tekutina, je zrno zralé. U nezralé kukuřice je obsah zrna vodnatý, naopak přezrálá zrna mají v důsledku vyššího obsahu škrobu těstovitou konzistenci. Garten.cz

Tedy deset klasů. A teď co s nimi. Mohu klasy zamrazit a v únoru je hodit do horké vody a zbaštit je jen tak. To je nejjednodušší způsob. Nebo bychom mohli zrno vyloupat a zavařit ho, ovšem to jen za předpokladu, že Vymrcňákovi vyseli na své pole vedle špaldy také něco kukuřice (což za mé pomoci udělali). O kukuřičné mouce ani nemluvím, protože cukrová kukuřice se hodí pouze k přímé spotřebě. To až napřesrok, kdy chci vysít kukuřici Malované hory. Nejspíš ale budu mrazit:

Protože obsah cukru se po odlomení palice rychle snižuje, je nutná co nejrychlejší konzumace nebo uskladnění. Při teplotě 20 °C ztratí zrna kukuřice během čtyřiadvaceti hodin přibližně polovinu obsahu cukru. Po uplynutí dalších dvou až tří dní se cukr takřka ztratí. Snižování kvality lze částečně omezit chlazením a zejména mražením. Flora na zahradě

Postupně sem k článku budu doplňovat fotografie, kterak cukrová kukuřice prospívá.

Polní práce

Původně jsem si jel k Vymrcňákům odpočinout. Bohužel to nevyšlo. Po poledni se vyčasilo, slunce dohánělo to, co celé jaro zanedbávalo, a my se u sklenky whisky rozhodli, že je třeba osít zbytek pole. Datum nedatum. Vymrcňákovi totiž z Ameriky přišla semena kukuřice Malované hory. Kolik ho těch dvě stě semen stálo tu raději ani nebudu vyčíslovat, pokud by totiž tenhle článek četl nějaký sedlák, nejspíš by ho ranila mrtvice.

Pšenice špalda vzrůstá zdárně, na pole je krásný pohled. Vedle špaldy se na zbývající třetině lánu usadil plevel v tak hojné míře, že to chtělo hlubokou orbu. Motyka, rýč a dvě hodiny času. Odvozili jsme pět koleček zeleného, jedno slepicím, zbytek na kompost. Slunce připalovalo, odložili jsme trika a nadšeně klábosili a pracovali. Pak už jen pracovali a sem tam něco zachroptěli a nakonec už jen mlčky dřeli. Své dcery jsme poslali pro džbán vody, představte si – zapoměly na nás! Do budoucna to s péčí o stárnoucí rodiče vidím bledě.

Když bylo vypleto, vlastně i znovu zoráno a uvláčeno hráběmi, došlo na setí. Ke špaldě naše slečny vysely tři řádky lnu a šest řádků kukuřice Malované hory. Prosím, hlavně mi neříkejte, že už je pozdě. Lepší pozdě než nikdy, no ne? Když už jsem naznačoval cenu amerického osiva, musím zmínit i len. Sáček s osivem Seva Seed za dvacet korun, jestli v něm bylo dvacet semen, tak to bylo hodně. A oproti tomu půl kila lněného semínka od Alnatura za pade. Takhle se vydělává!

Když bylo hotovo, pokropili jsme a chvíli se s hrdostí sedláků kochali tím malým políčkem. Je opravdu krásné, no posuďte sami.

Pole
Setí pšenice špaldy

O kukuřici

Jak se blíží únor, procházím web a hledám inspiraci. A nacházím zajímavá místa. Naposledy to bylo Co nového na kopci, dnes hospodářství Pod Dračím kamenem. V zájmu pohodlného pěstování a rozmanité stravy o Soběstačném víkendu jsem zasel i kukuřici. Cukrovou. Máme to na zahradě malinké, tedy i plodiny sejeme v menším než malém množství. 16 semen, vzešlo jich 10. Dnes doseju zbytek, potřeboval bych nejméně 13 zralých palic, aby měli o Soběstačném víkendu kukuřici všichni.

A jak tak koukám na kukuřice, našel jsem právě Pod Dračím kamenem překrásnou odrůdu Malované hory. Hned jsem věděl, že ji nezbytně potřebuji! Ovšem v článku o pěstování a semenaření kukuřice jsem se hned dozvěděl, co už vím o dýních. Všechny druhy kukuřice se vzájemně kříží a kukuřice velmi rychle degeneruje. Pokud tedy seženu semena, budu je muset odvézt na chalupu, protože napřesrok bych chtěl z vypěstovaných semen zasít už pouze Malované hory. Ovšem ty moje by byly nejspíš nakřížené s cukrovou kukuřicí.

Jako tenká linka se všemi weby proplétá jméno mého dávného kamaráda ze skautského oddílu, Aleše, zvaného tehdy Kameňák. Spal jsem s ním pod jedním teepee, u něj poprvé dojil kozu. Kdo ví, třeba se po 20 letech díky Soběstačnému víkendu znovu setkáme.