Jak se blíží únor, procházím web a hledám inspiraci. A nacházím zajímavá místa. Naposledy to bylo Co nového na kopci, dnes hospodářství Pod Dračím kamenem. V zájmu pohodlného pěstování a rozmanité stravy o Soběstačném víkendu jsem zasel i kukuřici. Cukrovou. Máme to na zahradě malinké, tedy i plodiny sejeme v menším než malém množství. 16 semen, vzešlo jich 10. Dnes doseju zbytek, potřeboval bych nejméně 13 zralých palic, aby měli o Soběstačném víkendu kukuřici všichni.

A jak tak koukám na kukuřice, našel jsem právě Pod Dračím kamenem překrásnou odrůdu Malované hory. Hned jsem věděl, že ji nezbytně potřebuji! Ovšem v článku o pěstování a semenaření kukuřice jsem se hned dozvěděl, co už vím o dýních. Všechny druhy kukuřice se vzájemně kříží a kukuřice velmi rychle degeneruje. Pokud tedy seženu semena, budu je muset odvézt na chalupu, protože napřesrok bych chtěl z vypěstovaných semen zasít už pouze Malované hory. Ovšem ty moje by byly nejspíš nakřížené s cukrovou kukuřicí.

Jako tenká linka se všemi weby proplétá jméno mého dávného kamaráda ze skautského oddílu, Aleše, zvaného tehdy Kameňák. Spal jsem s ním pod jedním teepee, u něj poprvé dojil kozu. Kdo ví, třeba se po 20 letech díky Soběstačnému víkendu znovu setkáme.