Dostal jsem chuť udělat na naší zahradě něco jiného. Něco zvláštního, co by pomohlo zahradě, přitáhlo pozornost, zabavilo děti a vzdělalo nejbližší okolí. A právě tehdy jsem narazil na web věnovaný čmelákům: Čmeláci – Jak jim pomoci a jak je přilákat na zahradu nebo balkon. Netrvalo den a první verze čmelínu byla postavená. Někdy jsem zatraceně rychlej, třeba pokud jde o čmelín. Pokud mám zasádrovat uvolněný věšák v předsíni, je to na roky…

Nastudoval jsem na webu všechno, co se dalo, převážně a nejvíc na webu www.cmelaci.cz, který jsem už zmínil, dále třeba na webu Výzkumného ústavu pícninářského www.ceskycmelak.cz, kde můžete na dobírku zakoupit čmeláčí hnízdo s královnou a několika dělnicemi. Vím toho teď o čmelácích spoustu, až mě mrzí, že z nich není žádný med.

Postavit čmelín je otázka chvilky. Návody jsou na webu, všechno jasně a srozumitelně popsané, fotky, nákresy. Čmelín jsem umístil do stinného koutu zahrady a už chytal čmeláčí královnu, hledající místo pro hnízdo. Byla to zábava jak pro mne, tak pro obě dcery, jejichž znalost čmeláčího života už teď přesahuje jak úroveň mateřské školy (Včelí medvídci), tak úroveď 4. třídy základní školy (Hmyz našich luk). Samozřejmě jsme vzhledem k zákonům dbali na výběr královny i na její bezpečí.

První čmelín neměl chodbičku z husího krku a vystýlka byla z nacupovaného hadru, sena a hoblin. A první dvě královny ho opustily velmi rychle a nedaly ani v nejmenším najevo, že se hodlají vrátit (což se dá vysledovat z jejich chování). Mezitím jsme chytili i dva pačmeláky a jednu včelu. Ten první den nás nezajímalo nic jiného, než bzukot.

Včera jsem čmelín rozebral, přidal chodbičku, vystýlku z plsti a ochrannou klapku proti čmeláčím škůdcům (www.zelenadomacnost.cz). A ejhle, ještě než jsem byl hotový – královna. Umístili jsme ji do úlu a teď už jen čekáme, zda se v něm zabydlí nebo ne. Oproti předpokladům čmelín neopustila, ale zůstala uvnitř (kontrolovali jsme ji). Snad není úplně popletená a dokáže najít cestu ven. Před víkendem dáme do úlu ještě mističku s roztokem cukru (pro každý případ) a rozhodně budu dál informovat. Jak o osidlování, tak i o životě a rozvoji čmeláčí rodiny, máme ve čmelíně dvojitý strop. Pod vrchní dřevěnou deskou je ještě jedna z plexiskla, takže nebude problém pozorovat a fotografovat.